Proč opouštím openSUSE

Strávil jsem velmi mnoho času hledáním svatého grálu linuxového desktopu. V časech vydání openSUSE 10.3 jsem věřil, že jsem jej objevil a že čas mého beznadějného putování skončil. Bohužel dnes vím, že jsem se mýlil, aproto si musím zbalit svých pár švestek a jít opět o dům dál.

Již mě totiž nebaví přivírat oči nad stavem openSUSE.
Mám totiž pocit, že od verze 10.3 nasadila tato distribuce setrvalou klesající kvalitu.

Korunu tomu nasazují mnou hlášené bugy. Těmi ignorovanými, co jsem napsal předtím se již nebudu zabývat.

Rozhodl jsem se udělat finální test. Vybral jsem jednu, velmi otravnou chybu a nahlásil jsem ji.
Ti, co rádi kritizují můj pravopis, budou nad hlášením vrnět blahem. Časy mi tak moc nevadí, ale že se mi povedlo napsat dvakrát za sebou whit místo with, to je perlička :-).
Ale k tématu. Síťová instalace openSUSE ve VirtualBoxu se se strašnou oblibou zasekává na nepřístupných datech. Buď mu vadí checksuma nebo že balíček v daném síťovém umístění nelze nalézt. Oprava je jednoduchá. Kliknout na Retry a instalace ihned pokračuje, protože skutečná závada žádná není, jen Yast jak ucítí možnost se zastavit s chybou "nemohu nalézt" udělá to.
To byl hlavní obsah tohoto bugu. Že se to projevuje výhradně ve virtuálním stroji je bonus. Yast by se měl sám pokusit alespoň dvakrát o "retry" s dostatečnými mezerami (aby mohla wifi znovu chytit signál apod.) a pak teprve volat uživatele.
Takhle musím "retry" nemálokrát za instalaci. Bug je zde.

Komedie začala již druhý den. To vůbec není závažná chyba, že uživatel musí jak debil sedět u klávesnice a dělat to, co Yast nezvládne sám, to je jen nedůležitý námět na vylepšení.
Myslel jsem, že to nebude horší ale další den bylo.
Bug uzavřen, vyšla nová verze VirtualBoxu ať zkusím ji.
Nikdo neřeší neschopnost Yastu. Řeší se jen, ať já dám pokoj. Já jej tedy dám.
Má předchozí hlášení bugů totiž dopadla navlas stejně. Ani jeden úspěch.

Chápete, že toto beru jako bezvýchodnou situaci. Stav openSUSE se mi ani trochu nelíbí a jakýkoli pokus z mojí strany o změnu končí naprostým neúspěchem.
Tržní zákony mi pak dávají jen jednu možnost jak vyjádřit svou nespokojenost, přejít ke konkurenci.

A to je to, co já teď právě dělám. Dle mne openSUSE selhalo na svůj plán vytvořit univerzální uživatelsky přívětivou distribuci a selhalo na svůj slib řešit chyby a naslouchat přáním svých uživatelů. Takovou distribuci já již nechci nadále používat a už vůbec ji nemohu nadále doporučovat.
Nejedná se totiž pouze o mě. Linux instaluji i dalším lidem, takže mě každá věc trápí nekolikanásob.

Další dveře mě vedou k Mandrivě. Má to, co jsem měl rád na openSUSE. Skvělý Control Center, lepší než Yast (ten by se jím měl "inspirovat"), a RPM. Čěkám na Mandrivu Spring, co vyjde 29. Do té doby si trochu zajezdím na Ubuntu 9.04, ať také nahlédnu jak vypadá distribuce, která právem (díky tomu, že se zaměřuje na lidi a ne na hackery) rozmetala konkurenci na linuxovém desktopu.

Přesto je zde jedna věc, co mě tíží. Není to openSUSE. I kdyby měla distribuce náhle skončit, na jejím hrobu si klidně ještě rád zatancuji.
Trápí mě, že opouštím i Vás, komunitu nejen tohoto portálu. Právě kvůli vám jsem onen odchod odkládal, ale... O software jde vždy na prvním místě.
Přesto se s těžkým srdcem loučím, jelikož nemohu psát a radit se o něčem, co sám nepoužívám.

Ono.. toto mi vzalo chuť i dále se o linuxový desktop vůbec zajímat. Mám-li skončit na Ubuntu, ať se tak klidně stane. Má-li to být Windows 7.. no dobrá, ten to nebude :-). Takže tímto končím i veškerou tuto činnost.

Naopak se vrátím k tomu, co je důležité. Dodělat můj seriál o PyGTK na rootu a více se věnovat Pythonu.

Autor: Ilfirin

Komentáře

Neznámý odpověděl -

Ani se ti nedivím, sám používám openSUSE 11.1 a jsem opravdu zklamán. Příští týden migruji na Ubuntu 9.04. S těmi bugy je to u openSUSE asi vlastnost, protože mnou nahlášený bluetooth bug zůstal také neopraven, ale těch problémů mám daleko více a jak vidím jejich hlášení je k ničemu, protože se neřeší. Čekat na openSUSE 11.2 se mě vážně nechce...kdo ví nakonec se možná sejdeme u Mandrivy :-)

Aidamos odpověděl -

Škoda. Budeš nám tu chybět, Ilfirine. Tvoje rady a články byly neocenitelné. Zkusím po Tobě převzít štafetu a vyzývám i ostatní pokročilejší uživatele, kteří se nechystají openSUSE opustit, aby přiložili ruku k dílu. Já ještě u openSUSE zkusím vydržet. Sice Ubuntu už sosám abych se na něj zase po čase mrknul a Mandrivu asi zkusím taky, ale jen na notebooku, desktop mám vyladěný, do něj drbat nebudu. Zkusil jsem toho poslední rok taky vícero, nejvíc se mi zamlouval Linux Mint (založený právě na Ubuntu), ale zatím u mě pořád vede openSUSE.

Ilfirin odpověděl -

Na jednu stranu jsem za takovéto rozloučení moc rád.
Na druhou stranu bych ale skoro radši viděl komentář "Tak táhni!", pak bych se alespoň nemusel cítit tolik provinile :-(.

Nu. Tak úplně nezmiznu, takže pokud budeš chtít (a ostatní) něco vydat, není problém.

Spíš bych ale Jirkovi Větvičkovi doporučoval rozdat práva.

djs_core odpověděl -

V mnoha věcech s tebou plně souhlasím, ale zatím doufám v lepší časy a věřím, že současný stav openSUSE se s nadcházející verzí zlepší. Snad tě alespoň osloví jiná distribuce a nezanevřeš na Linux úplně :) (případně se vrhneš do kompilace vlastní).
Také ti děkuji za tvé působení, budeš nám tu chybět a mezi námi doufám, že zůstaneme v kontaktu alespoň na Jabberu.
P.S.: na pokračování tvého seriálu o PyGTK se už těším :)

...do you want to make your dreams come true? Wake up!
http://www.djscore.org

Neznámý odpověděl -

Nemá smysl čekat do listopadu na novou vezi openSUSE, v tuhle dobu u budou vydané další verze Mandrivy a Ubuntu. openSUSE jde špatným směrem. Jak je možné, že některé firmy dokáží vydat stabilní distro za 1/2 roku a některé to nedokáží ani za 9 měsíců.

nesnera odpověděl -

No, tak to jsem nečekal. Obzvlášť, pohlédnu-li zcela vpravo pod nadpis "Aktivní uživatelé".. Pro sebe to vnímám jako další impulz pro změnu distra.
Díky za podporu chovu tučňáků a ať se daří ;?)

strnous odpověděl -

... opravdu nechapu. Proc by mel jeden uzivatel, jakkoli je aktivni na forech a vubec v podpore linuxovych uzivatelu, cloveku davat impuls ke zmene distra. Pokud mi distro vyhovuje zustanu u nej, pokud ne zmenim ho. S tim nema zadny jiny uzivatel nic spolecneho.

Navic tenhle Ilfrinuv prispevek ponekud postrada nejaky rozumny vycet faktu, ktere ho k odchodu vedou. To ze nebyly hned reflektovany jeho BUG reporty sice jiste neni prijemne, nicmene ve svete softwarove podpory bezne na vsech urovnich. Od komunit az po komercni i enterprise software.
Zadny sw neni bez bugu. A tech bugu v zadnem neni jen par desitek, aby bylo mozne se jednotlive zabyvat uplne kazdym, ktery kdokoliv nahlasi. Nejdriv jsou prirozene reseny ty, ktere se dotykaji vetsiho poctu uzivatelu ci samotne funkce daneho sw. Potom teprve muzou prijit na radu uzivatelske "neprivetivosti".

Prechod k jakekoliv distribuci tohle nevyresi. Budou jine chyby, ktere se budou stejnym zpusobem resit/neresit.

Rozhledneme se po forech kolem ostatnich distribuci a najdeme, ze vsichni uzivatele resi podobne problemy a je uplne jedno, jestli je to Ubuntu, Mandriva, Fedora, CentOS, Mint a kdovi co jeste.

ra100 odpověděl -

to Ilfirin: vyfiltroval som si tvoje hlasenia v bugzille a polovica tebou hlasenych chyb je stale otvorena. skus vyuzit mailing list, alebo irc ak mas pocit, ze sa nic nedeje okolo tebou nahlasenych chyb. tam to dopadne na urodnu podu, priamo k vyvojarom a aj manazerom. ja, ked mam pocit, ze sa s nahlasenym bugom nic nedej, tak to napisem do mailovej konferencie, alebo na irc a odozva je.
mam celkom dobru skusenost s opravami bugov.(zo 144 bugov,ziadosti je uzavretych 132)

"Jak je možné, že některé firmy dokáží vydat stabilní distro za 1/2 roku a některé to nedokáží ani za 9 měsíců."

Ziadny OS nie je bez chyb. Co taky MS, ked bola vydana Vista? Alebo, citujem z rencenzie Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope na linuxexpres.

"nepovažuji Ubuntu 8.10 za špatné vydání. Dobrý dojem zkazily jen velké problémy s X serverem. Všechny problémy však zmizely s aktualizacemi (byly potřeba i ty z backportů) a zhruba po měsíci od ostrého vydání se z 8.10 stal velmi stabilní systém, který prostě fungoval."

Urcite natrafis na chyby aj v inych ditribuciach. 11.2 bude mat dlhsi vyvojovy cyklus, takze by malo byt dostatok casu na odladenie. Ale treba obcas testovat a hlasit chyby. Bohuzial 11.1, afaik bola podriadena skor pre vydanie SLES a SLED.

Ale linux je o moznosti volby.

JirkaZ odpověděl -

na Tvém místě trochu zklidnil a zase to tak nedramatizoval... Napíšu jen pár bodů, jak to vidím já (budu se sice opakovat, no ale nevadí):

1) Ubuntu částečně mám, Mandrivu jen na jednom mně blízkém stroji. Obě distribuce znám už docela dlouho, přesto mi nevyhovují tak, jako openSUSE. Důvodů je řada: neaktuální software v repozitářích, nedodělky nejen v překladech, orientace na Gnome (Kubuntu fakt není nic dobře funkčního ;-) ). Sumárně: Mandriva je francouzský bordel (částečně to kompenzuje Ivan Bíbr, ale je jen jeden ;-) ), Ubuntu zcela splňuje svoji definici "Linux for human beings", a to tedy i s negativy (pro BFU skvělé, pro mě ne).

2) openSUSE bych nikdy nehodnotil podle stavu poslední distribuce - už jsem o tom psal x-krát. Tedy dnes bych posuzoval maximálně tak 11.0 a to samozřejmě s KDE 3.5.x (pokud s KDE). Nezapomeň, že cílem Novellu jsou firmy (SLED, SLES) a podle toho vypadá i vývoj, který se nejspíš dá nazvat jako konzervativní. To mně vyhovuje.

3) je fakt, že asi nenarážím na problémy Tvého typu (třeba síťovou instalaci jsem nikdy nedělal). Opět systém používám víceméně "konzervativně" a nemám závažnější problém ani já, ani ti, kterým stroje nějakým způsobem spravuju...

4) z celého Tvého příspěvku mám docela hluboký dojem, že jsi příliš myšlenkově přešel na stranu oněch "lidí", tedy BFU, přestože založením jsi podle mě ne-li "hacker", tak guru určitě. Tudy ale cesta opravdu nevede. Až si jednou v Linuxu bude moct dělat kdo chce co chce bez jakýchkoliv znalostí systému, bude to jeho konec. Půjde prostě jen o další Windows se všemi jejich nedostatky a hrůzami. To tvrdím z pozice toho, kdo Windows užívá od jejich počátku a - alespoň sám pro sebe - stále dominantně.

5) uvědom si, že Tvým odchodem odtud zmizí člověk, který je schopen poskytovat rady na hodně systémové úrovni. To třeba já neumím a moc dalších taky ne.

diamonds-notebook odpověděl -

Zdravím,

no, budeš nám tu chybět. Díky za všechny příspěvky a vůbec celou spolupráci a třeba se zase někdy ukaž :)

Osobně se myslím, že tvůj odchod je naprosto v pořádku. Jsem moc rád za možnost, kterou uživatelé microsoftu nemají - možnost volby. Prostě mi nevyhovuje jedno distro, tak zkusím jiné. Bez výčitek za "prodrbané" finance nebo kvůli nelegálnosti systému. A taky bez výčitek za ztracený čas - jednotlivé distra jsou si o dost blíže než verze Windows :)

Sám jsem si takovou cestu taky prošel. Zkoušel jsem mandrivu, kubuntu, debian, redhat. A jsem tady. Rozhodně se nepovažuji za guru uživatele, nejsem programátor ani vývojář, ale v rámci časových možností se snažím pomoci ostatním uživatelům. Sám spravuji pět cizích PC s openSUSE. Naštěstí jsou to PC BFU a v tom ohledu mi openSUSE nejlépe vyhovuje.

Nezbývá, než se rozloučit se slovy Tak třeba zase někdy.

S pozdravem
Petr Malý

mmrmartin odpověděl -

Myslím si, že poslední 2 verze openSUSE (11.1 a 11.0) jsou poznamenaní přítomností dvou KDE (3.5 a 4.x), musí totiž spolu se starým prověřeným KDE3.5 udržet i nové od základů překopané prostředí jako je KDE4.x, který má taky dost svých problémů. Do budoucna věřím, že to bude lepší a Ilfirin se zase vrátí... (openSUSE11.1 je jedno z posledních distribucí s KDE3.5 a zároveň s KDE4.x a to nedělá úplnou dobrotu - např. balíčky libbluetooth3 (pro KDE3.5) a libbluetooth4 (pro KDE4.x) pro KDE3.5 je bluetooth, ale až po přidání dalšího repositáře)
Věřím, že se openSUSE11.2 bude už dobrý, protože openSUSE10.3 bylo ve své době jedno z nejlepších distribucí a dělají to pořád stejní lidé...
Přeji Ti taky sbohem a doufám že se kvůli openSUSE10.2 budeš vracet zpět k openSUSE...

mm odpověděl -

JirkaZ tady dle svých tradic uživatele úsměvně nálepkuje - BFU, hacker, guru, ...No nevím. Raději to nebudu rozvádět.
Unix a Linux mě živí, takže jsem snad odborník :-). Minimálně takový, že si dokážu poradit a obejít všemožné chyby v OpenSUSE, případně se dostat k řešení po konzultaci s někým dalším na Bugzille. I přesto - pokud používám PC jako pracovní nástroj a nikoliv jen jako laboratoř - mám velice rád funkční a odladěný desktopový OS - na tom není nic divného, protože chci být při práci s PC produktivní a nemrhat svů čas řešením kravin, vzniklých lajdáctvím, "zlepšovatelstvím", naivitou, nepochopením praxe.... Ilfirina plně chápu. "Kvalita" OpenSUSE jej prostě vytočila definitivně. Bohužel se to netýká jen dnes již legendárního nedodělku v podobě verze 11.1. Již nějakou dobu se např. táhnou problémy s Bluetooth v 10.3 a 11.0, které byly k uživatelům zavlečeny v podobě aktualizací D-busu (uznávám, u těch je vůle je řešit). O nesmyslně nasazené nedodělané vymoženosti v podobě Pulseaudia na 11.0 raději nehovořit.... Já si poradím, ale co chudák normální uživatel, který si OpenSUSE kupuje v krabici tak jako já? Zaplatil a má ze svého pohledu ne plně funkční systém...No a pak se třeba podívá na http://weblog.anicka.net a tam cítí v jednom z posledních článků jistou aroganci...dozví se mezi řádky, že on (ubohý klikací hlupák) vlastně nemá právo si na cokoliv stěžovat. Svatou trpělivost má takový uživatel, který i přesto zůstane...

Mě u OpenSUSE ale pořád drží jedna věc. Tou věcí jsou výborné repozitáře se softwarem, které podle mě nemají konkurenci. Mám na mysli především Packmana, ale i to co najdete třeba na download.opensuse.org či software.opensuse.org.

A víte k čemu přejdu, až pohár přeteče stejně jako u Ilfirina? Asi se budou někteří divit, ale CentOS5 je sice používán spíše na serverech, přesto můj experiment s ním na desktopu dopadl výborně - vlastně plní vše co potřebuji...Je to přímý klon komerčního RHEL a je to znát. Nehledě na to, že jak CentOS tak RHEL běží na mnoha serverech kolem mě a zkušenosti jsou více než bohaté.

Laco odpověděl -

Som vdacny za clanky ako tieto lebo sa vzdy spamatam a upustim od vikendoveho preinstalovania Visty na linux... Usetrim kopu casu na ine veci a uvedomim si ze som urobil spravne este predtym ako bolo neskoro :)

IlfirinZ odpověděl -

A ušetřený čas lze efektivně využít k reinstalaci Vist, a to se vyplatí :-)

kriskami odpověděl -

Musím se přiznat, že jsem od instalací oS 11.1 postupem času začal uvažovat dost podobně. Po tom, co napsal Ilfirin jsem měl těžký spaní (ono to bude spíš tím momentálním zápasem se serverem). Dnes jsem stáhl Ubuntu, reboot a hle ...

... nejela myš. Stará ošmakaná MX900 se nechtěla hnout ani po vytažení a zasunutí do usb. Ne že bych si s ní neporadil, ale proč bych si sní radil v systému, který neznám. Svobodně jsem si vybral, zatím zůstanu ...

Budeš tu chybět. Těch co ví, by pár bylo, ale těch, co ví a umí a nebojí se poradit je stále málo.

Pozn.: že jsem se to ale rozepsal, to je skoro do blogu, i když, co je reakcí na blog ...

jik odpověděl -

Já bych to tak zle neviděl. OS 11.1 třeba není úplně nedopečené, ale se záplatami je vcelku dobré. Jinak každý sw má nějaký soubor chyb a kapacita vývojářů je relativně omezená. Pokud jsem zkoušel Ubuntu, nebo Mandrivu, tak také tam byly mušky... a navíc i docela obstojné masařky. Kdepak, ať je to jak chce, tak OpenSUSE je pořád špička.
Podle mě by to ale chtělo něco jiného. Už jsem to několikrát nadhazoval a zatím minimální odezva: Chtělo by to vývojový model podobný Debianu. Tedy 2 živé vývojové větve distribuce. Jedna čerstvá s aplikací novinek a relativně nestabilní pro zájemce o nejnovější technologie - mladé a profesionály, druhá již ustálená s konzervativním přístupem k novinkám pro ty obyčejné uživatele. Tím ovšem míním nejen 'neznalé' uživatele, ale prostě všechny ty, kteří počítač používají k nějaké činnosti a samotný počítač je přitom v nejmenším nezajímá. V tomto přístupu by nové verze byly vlastně jen záplatovanými verzemi předešlých verzí, neřešily by se (s výjimkou prvních verzí dané řady) nějaké koncepční problémy. Jednalo by se vlastně jen o remastering předchozí verze.

Moje představa je asi takováto:
12.alfa startuje v čase 0
12.0 je technologická novinka s definovaným gcc a glibc a je uvolněna tak v čase +9 měsíců
12.1 jako soubor záplat pro 12.0 + právě dokončeného sw v čase +10 měsíců
12.2 záplaty 12.1 + poslední velké aktualizace sw v čase +12 měsíců
12.3 záplaty 12.2 a přechod do stabilizace - aktualizují se už jen jádro, prostředí a aplikace, čas +15 měsíců
12.4 ve stylu 12.3, čas +18 měsíců
12.5, 12.6 už jen po 6 měsících (+24, +30 měsíců) jako záplatované systémy jen s aktualizací nejvýznamnějších aplikací (například OOo apod.) a následnou dobou údržby dalších ~4-5 let. Tady bych také hledal cestu pro zpoplatnění a tedy zajištění dalšího vývoje - například předplacenými záplatami od verze 12.5. Tedy mladí (chudí a dychtiví novinek) by přešli na řadu 13, obyčejní uživatelé by si zaplatili instalaci u profíků, kteří by část této platby zaplatili jako nějaký paušál Novelu a nastavili update až do skonání věků...
13.alfa startuje v čase +9 měsíců
13.0 uvolněna v +18 měsíců (tedy současně s 12.4)
atd.

Velice bych uvítal podobný přístup, který by umožnil vyhnout se podobným problémům, které dnes vcelku zbytečně tíží komunitu.

mm odpověděl -

To je velmi rozumné.
Bohužel vše nasvědčuje tomu, že se to v případě OpenSUSE a i jiných distribucí neujme :-(

Ilfirin odpověděl -

Jak padlo. Počítač je jen prostředek.
A to je kámen úrazu. Potřebujete aplikace. A aplikace potřebují knihovny. A nové verze aplikací potřebují i nové verze knihoven.

Pomatuji si, jak sem brečel Markovi na rameno, že v 11.0 nemám aktuální FatRat a jak mi vysvětloval, že z principu (páč se nesmí povýšit verze knihoven) ho tam ani mít nebudu.

Tudíž, když máte staré (superstabilní, superodladěné) distro a chcete aktuální aplikace, nejde to dohromady.

To je hlavní výhoda Windows oproti Linuxu a jedna z největších věci, co mě na současné podobě Linuxových distribucích štve.

mm odpověděl -

Tomu se ani nedá říci nevýhoda. To je přímo fatální nedostatek, který mnoha uživatelům brání takovou distribuci normálně používat. Bohužel podobu distribucí a vlastně všeho kolem GPL softwaru často určují lidé technicky sice velmi zdatní, ale jinak odtržení od praktického života :-(, kteří nechápou, že PC se často používá i k něčemu jinému než je experimentování. Pro Linux je to obrovská koule na noze, která znesnadňuje jeho desktopové nasazování a distribuci mnoha komerčním firmám. Proč myslíte, že je třeba procento zastoupení SLED od Novellu zcela zanedbatelné? Především z tohoto a podobných důvodů.
To píši i přesto, že si mnoha GPL projektů velmi vážím a na mých počítačích nic jiného než Linux nenajdete.

Ilfirin odpověděl -

Staticky zkompilované balíčky by toto mohli vyřešit. Problém je, že v žádné distribuci jsem si nevšiml, že by to mělo nějakou tradici.
Vemte si takový Skype. Jeho statickou edici si můžete pustit prakticky kdekoliv.

Kdyby BuildService vedl, že pro nejnovější distribuci klasický balíček a pro starší verze buďto ten statický, anebo s přibalenýma knihovnama (jako Windows verze těchto programů), balíček, bylo by to perfektní.

Ale to je utopie, alespoň se to zdá být utopií.

truthseeker odpověděl -

Nad tymto som uvazoval aj ja. S linuxovymi distribuciami nemam vela skusenosti. Vo svojej predoslej praci som robil vyvoj na debiane, ale tam som nikdy neriesil administrativne zalezitosti a nezaujimal sa o rozdiely medzi jednotlivymi distribuciami. Pouzival som vacsinou len zakladne nastroje ako vi, mc, gcc, gdb a tie fungovali bez problemov. Na domacom pocitaci mam 2 mesiace nainstalovany Mandriva linux. Co nanho hovorim? Je to distribucia na urovni, jednoducha na pouzivanie aj pre neskuseneho uzivatela. Velmi dobre ma vyriesenu konfiguraciu cez GUI nastroje. Mnozstvo programov je lokalizovanych (aj ked samozrejme nie na 100%). Pre mna to az taka vyhoda nie je, nakolko s anglictinou nemam problemy, ale priemerne znaly uzivatel PC to urcite oceni. Len ma trosku mrzi politika vydavania distribucii a aj kvoli tomuto uvazujem, ze prejdem na debian. Pre mna je dolezitejsia stabilita a funkcnost ako vysperkovany system plny bugov. Tych bugov nie je az tak vela, ze by sa so systemom vobec nedalo pracovat, ale dokazu zneprijemnit pracu a odradit mnohych potencialnych zaujemcov o linux. Uvediem konkretny priklad. Mandriva 2009.0, ktora vysla koncom roka 2008, mala integrovane graficke prostredie KDE 4.1 podla mna predcasne. Kludne tam mohli nechat KDE 3.5, na beznu pracu s pocitacom to hravo postacuje. Nefungovala tam napriklad uplne bezna vec ako je pridanie odkazu na pracovnu plochu (dalo sa to sice riesit, ale pomerne nelogicky a predovsetkym toto riesenie nebolo intuitivne). Riesenie mi zabralo niekolko hodin, kym som sa preluskal viacerymi recenziami a forami na internete. K comu to vsetko bolo dobre? Podla mna k nicomu. Stacilo si pockat na KDE4.2 kde uz vsetko fungovalo bez problemov. BFU nema dost trpezlivosti ani casu, aby zistoval, ci je blby on, alebo ide o zabugovany softver. Pokial linuxove distribucie nebudu doslednejsie dbat na rozlisovanie medzi vyvojovou verziou a stabilnou verziou, nikdy nemaju sancu konkurovat operacnym systemom od Microsoftu. Aj Microsoft najskor dosledne odladi novy operacny system kym ho pusti na trh (ak neratame Vistu, ale aj tam sa to zlepsilo s vydanim service packu 1).

Ilfirin odpověděl -

Si zažily všechny distribuce, nebude to tak moc specifické.
Jen jestli nás nečeká Gnome3.0 prů...švih :-/

artemio odpověděl -

Přiznám se že jsem se nechal ovlivnit tímto článkem a hned začal s výzkumem Ubuntu, zprvu jsem zvolil ne úplně ideální instalaci ve VirtualBoxu, ale pro ujasnění si dalšího postupu docela dostačující. Výsledek: po dlouhé noci mně doslova nadchl Evolution a komunikace s foťákem Panasonic (openSUSE 11.1 umí taky). Jen tak pro pořádek, jelikož se mi vzhledem k HW tj. nojbuk ASUS osvědčily všechny sudé verze open SUSE jedu na 11.0. Větší část soboty jsem uvažoval co dál až přišel nápad zkusit nainstalit gnome v openSUSE a ejhle stejný výsledek jako v Ubuntu. Možná že bych vinu na stav openSUSE nesvaloval na vývojáře ze SUSE ale na nedokončený a nesourodý přechod z KDE 3 na KDE 4. Abych to shrnul a nezdržoval asi by bylo vhodnější aby se vývoj KDE zaměřil na vylepšení aplikací než se bezhlavě vrhat do omalovánkového desktopu jen aby to bylo efektnější než widlows. Myslím že končit verzi u 3.5 (skoro 6) je docela brzy a vzhledem k číslování je tam dost prostoru pro další vývoj, osobně bych radši uvítal verzi 3.9 která by fungovala bez problémů než 4.2 která se ještě stále nedá považovat za stabilní. Tak abych dokončil prvotní myšlenku. Při představě že při nové instalaci systému budu znovu aktualizovat a doinstalovávat média, grafiku atd. jsem zůstal věrný 11.0, navíc emerald má nádhernou oku lahodící dekoraci (v kwin a gnome jsem obdobnou nenašel). Suma sumárum přechod na cokoliv jiného by pro mně byl asi bolestnější než se smířit se současnými nedostatky a navíc v pondělí musí být pracovní nástroj v plné kondici a stabilní. Uff byla to fuška sesmolit spoustu nesourodých myšlenek a můžete se do mně pustit.

Laco odpověděl -

Chcelo by to verziu 11.1 remastered

student odpověděl -

Keď som si to tu "prebehol" uvedomil som si, že toto je v podstate o KDE, teda o verziách. Skúsil som nainštalovať KDE4. Prvé nadšenie rýchlo vystriedalo sklamanie s konštatovaním pekné, ale chýba tomu funkčosť a stabilita (a to som skúsil všetky 11-ky). Ja som prešiel od Mandrake na OpenSuse s KDE (momentálen používam 3,5), ale pozrel som sa aj na iné WM a našiel som Xfce (pripadá mi ako rozumný kompromis medzi graficky nadupaným nie tak rýchlym KDE a okresaným ale rýchlym napr. IceWm). KDE4 ma sklamalo (nemusí mať efekty ako Vista) ale so naterz zostanem pri OpenSuse + KDE3,5 (Xfce na notebook-u).

Marvin odpověděl -

A já jsem sem přišel hledat informace, protože se chystám na cestu opačným směrem. Tedy z Ubuntu na OpenSuse (KDE). Jsem nahlodán, ale minimálně rozseknu disk a vyzkouším.
I když to dělám spíš ze zvědavosti než pro potřebu.